Nerad bych dělal reklamu kempu U císaře v Ostrově u Tisé, přesto nemůžu nenapsat, že se jedná o jedno z nejhezčích míst , kde jsem kdy byl a mám na něj v souvislosti s malým Honzánem ty nejhezčí vzpomínky a prostě tam rád jezdím. Mně, kterej mám strach z vějšek, je však horolezecká komunita velmi blízká a navíc se tam výborně chlastá.

Takže právě tam s Maidou v sobotu vyrazili, děsně jsme zmokli, ale i to už jsem koneckonců dřív absolvoval. Aniž bych jí v tom stačil zabránit, Maida cestou při obědě upozornila v restauraci servírku, že má za kolegu nějakýho mamlase, aby se následně dozvěděla, že je to manžel sloužící první den. … Taky už jsem si v životě hodněkrát opakoval, že mluviti stříbro a tak dále… Nějak jsme se omluvili.

Přívozem v Hřensku do Raichu a totální průtrží mračen do kempu. Ještě neremcá a silný zážitek z koupele při Ruské Ruletě zatím vítězí. Zatím. Akorát si furt mumlá, že se asi taky bude muset naučit mapu. Kola však už váží dobrech třicet kilo a počasí nenasvědčuje tomu, že by do rána vše uschlo a my musíme k domovu vyrazit brzo,aby se nám nepočůral Rexík, nebo případně neupořádal nějakej psí mejdan. A navíc plánuji hezkej vejlet přes Nationalle Park Sassische Schweiz.

Ráno šupky k Labi a přes něj dále a nádherným údolím podél Křinice z Bad Schandau směr Zadní Doubice a kyjovské údolí. Je tam krásnej novej asfalt a vzpomínal jsem na Sama a jeho sklony k lízání ryb. Možná jsou cyklostezky řešeny příliš účelově, ale prostě cyklostezka je určena pro cyklisty. Ale ruku na srdce, není to přece jen někdy trochu nuda? My, co jsme vytáhli kola na Ralsko a Luž, se přeci nemůžeme pořád jen řídit těma žlutejma cedulkama, zvlášť když kurva přeci vím, že Křinice teče z Čech. Prostě já už se tý říčky nepustím, nepomáhá ani Maidino upozornění, že to vypadá, jako když ta stezka pro chodce nějak divně na tý mapě na chvíli končí.

Tak zaprvé mně, kterej žije s mapama už pětatřicet let nebudě žádnej elév učit kudy mám jít a asi jim zadruhý na chvilku vynechala tiskárna a zatřetí tady bude ticho!!!. … Čtyři kilometry jsme lezli dvě a půl hodiny, stopadesát výškových metrů jsme překonávali po žebřících, partička mladých Pražáků se nám jen neochotně podvolila symbolicky pomoci, vybíral jsem místo pro přenocování, do lodičky (to byla bohužel ta vynechaná část turistické značky) nás v soutězce odmítli s koly vzít (asi jsme byli první případ). Ohnul se mi držák nosiče a já (ač o sobě vím, že nemám na echt survivalisty) si přesto myslím, že něco vydržím, ovšem tam jsem byl se silami totálně daun. … A byla to právě Maida, která tvrdila, že do zítra vydržíme s jedním pytlíkem pigičaje a dvěma meruňkovýma traťovkama.

A já jsem se vám na žebříku, Alberte a Peene, omlouval za Krásnou Isabell, že jsem na vaši adresu vloni cestou na Luž používal hodně sprostá slova a vám, drahý Same, Honzo a Vláďo, kterým jsem letos cestou na Ralsko spílal do prachsprostých kokotů, že jsem si při zmiňovaných výlevech neponechal v zásobě něco peprnějšího na vlastní hlavu, neb podobný husarský kousek se mi ještě nikdy nepovedl a asi jen tak nepovede. Ještě dnes neuzvednu lžíci k puse.

Rovnou říkám, že jsme přežili (to je přece jasný, když to píšu), deset kilometrů před domovem jsem Maidu sundával z kola před zahrádkou plnou hostů za všeobecného veselí a doma už nebylo možné se dostat z garáže do vany jinak než po čtyřech. Pak už jen směla opláchnout kola, vybalit věci a dát sušit stan a dovolil jsem jí jít spát (SMSkou z hospody). Po stošedesátipěti kilometrech a jedenácti hodinách, které zaznamely tachometry našich kol, jsem jí další dva volné dny vysloveně šetřil, příchod věrozvěstů jsme oslavili třicítkou a památku Jana Husa uctili osmdesátkou. Jenže Bike Adventure na krku, tak co naděláte?

Dostala ukradenou růžičku a má můj obdiv. No – nežijte se mnou! Asi to byl hezkej víkend, protože mi dnes přišel od Maidy tenhle mejl:

„Tento prodloužený víkend můžu opravdu říct, že jsem se nenudila. Naopak, měla jsem co dělat abych se tě udržela. Byl to neopakovatelný zážitek, který se mi vryje nadlouho do paměti. A o tom to přece je. Bylo to moc hezké. Doufám jen, žes nevyčerpal svůj potenciál v tomto směru a i v budoucnu budeš mít pro mě připravené podobné lahůdky. Protože mě to baví (Pokud tedy zrovna nemám hlad). Maida“

Báža

… Pro ty, kteří berou kolo maličko vážněji, by možná mohl být zajímavý link www.trainright­.com. Chris Carmichael, kouč Lance Armstronga si založil firmu na trénink na dálku a dělá to fakt dobře. I pro neplatící je tam k dispozici spousta informací. Mám s tímhle webem určitou zkušenost a možná se s vámi jednou podělím, pokud se najde psavecká nálada…

• Milan -

P.S. Na adrese http://www.tra­inright.com/ctsca­fe/memberjournal­s/lancearmstron­g/03152002.htm naj­dete tréninkový program Lance Armstronga pro letošní březen a duben (o LA osobním webu jsme se již zmiňovali zde.)

Zde je zatím první poděkování těm, kteří nám na začátku s něčím píchli.

V prvé řadě to je můj kamarád, zakladatel bájného Mobil Serveru (www.mobil.cz), Patrick Zandl řečený tangero, který nám nezištně poskytl prostor v redakčním systému Genesis 2.

Plus další anděl strážný je Milan Rozlivka, který mne při squashi trefil do oka a musel za to pykat, jinak bych ho fakt asi musel utlouct. Jelikož je majitelem reklamní agentury A-Z (www.a-z.cz), musel bleskově dodat logo Bakov Devils, což se mu díky jeho šikovnému grafikovi (bohužel si nevzpomínám na jméno) myslím víc něž povedlo (ten čertík je fajn, ne?). Možná třeba bude mít i právo jezdit v našem dresu, když si ho teda ještě nějak zaslouží…

• Milan -

www.lancearmstron­g.com – Tenhle link vám prostě nemůže uniknout. Osobní stránka fenomenálního cyklisty, a „toho, kdo přežil rakovinu“ (jak on sám o sobě říká), Lance Armstronga. Na této stránce též najdete ukázky z jeho knížky „It's not about bike“, kterou si určitě přečtěte. Já sám jsem ji četl jedním dechem, stojí to opravdu za to. Můžu vám zaručit, že se minimálně zamyslíte nad vlastním systémem hodnot… k té knížce mám sto chutí se vrátit, třeba vám zde napíšu nějakou krátkou recenzi, přemůžu-li vlastní lenost…

• Milan -

… Určitě stojí za to se také podívat na nadaci Lance Armstonga pro boj s rakovinou, kterou najdete na adrese www.laf.org.

… plus další zajímavou stránku (fanklub LA) najdete na http://www.lan­cearmstrongfan­club.com/.

„MTBO neboli mountain bike orienteering neboli orientační závody na horských kolech (to zní fakt hrozně) je poměrně mladé sportovní odvětví, které vzniklo jako jedna z forem orientačního "běhu“. Orienťák se tak dělá na lyžích, v noci se světlem, na kole, s vysílačkou a kdoví jak ještě. S během to kolikrát už moc společného ani nemá. Někteří to zkouší i na lodi nebo pod vodou. Ale zpět ke kolu. Kolem této disciplíny se u nás točí asi 300 lidí a stále se tento počet zvyšuje. Horské kolo zaznamenalo v posledních letech veliký boom a tak není divu. Je to krásný sport. Sednete na kolo, dostanete mapu a jedete. Čím rychleji tím lépe. Máte za úkol projet kontrolními body a to libovolným postupem. Vlastně je to výkonnostní cykloturistika. Na každých závodech jsou kategorie pro příchozí a tak vás zveme. Přijeďte si orienťák na kole vyzkoušet. Určitě neprohloupíte. Kromě těla si protáhnete i mozkové závity a kdo neumí šlapat moc rychle nohama, může to dohnat hlavou…"

… tento text v uvozovkách jsem si vypůjčil z webu, který mám rád, neb je dělán velmi dobře. Je to web http://ww­w.mtbo.cz, který spravuje parta sice noblesně zvaná „oficiální komise MTBO“ , ale jinak tvrdě a dobře pracující. Posuďte sami.

… abychom zaplnili i tuto rubriku, dáváme vám odkaz na produkty, které si myslíme že každý bajker, který to myslí jen trochu vážně, určitě potřebuje… Jsou to hodinky a současně měřiče tepovky Polar, které jsou dle našeho názoru poměrně dost před konkurencí (aniž bychom chtěli dělat příliš reklamu). Pro vaši informaci, Honza používá Polar XTrainer s výškoměrem a softwarem PPP 3.0, Milan pak zkouší novou řadu Polar S710 též s PPP 3.0.

• Milan -

Pro více informací si klikněte na www.polar.fi. Mimochodem, Polar také provozuje poměrně zajímavou stránku www.polarperso­naltrainer.com.

… abych pro začátek taky zaplnil rubriku kola a jiné přístroje, tak jsem vyfotil svého hýčkaného oře, Meridu Nighthawk (noční jestřáb – hm, zejména teď na jaře, kdy je po večerem vidět prdlajs …) Nebýt předního šaltru (z mne nepochopitelných důvodů vepředu měkké eLXo), který hoši ze Shimana vyrobili patrně z vietnamského ohýbacího plechu (právě měním za XTR ve tvrdé slitině tuším hliníku, abych ho opět neohnul), tak je to úplná bomba. Nehoupe, ujíždí pod zadkem jak ďábel (devil) a vůbec je to cross coutry kolo jak se patří (nenechte se zmýlit freeridovým lookem)… jen ty nohy a plíce, ty se vyměnit nedají…

• Milan -

Tehle obrázek mojí maličkosti a kola byl pořízen po vyjížce 5.ledna, kdy jsem vyjížděl a bylo minus devatenáct a půl. To byla moje úplně nová zkušenost. Překvapivě mi ani nebyla moc zima, jen mi jednou zamrzlo oko. (Zkuste si vzít v takové teplotě brýle – za minutu je z nich kus ledu…) Kolečko fungovalo skvěle.

•  Honza -

… a Milan (zde většinou -sam-)