.. Bavil jsem se s několika spřízněnými dušemi a shodli jsme se, že červenec je vždy tím měsícem, který ohrožuje naše manželství nejvíce. Je to vcelku logické â pokud nemáte doma fanatickou příznivkyni cyklistiky a potažmo Tour de France, nelze ji úspěšně přinutit chápat skutečnost, že na video celý měsíc nesmějí děti ani sáhnout a navíc večerní pořady v televizi jsou jaksi out, neboť otec vracející se z práce domů (tedy pokud zrovna nejde na kolo „dokud je vidět“ vypíná oblíbené pohádky či seriály a nedočkavě si pouští kazetu s čerstvou nahrávkou etapy Tour de France…No, tento neblahý stav je tedy za námi a můžeme shrnout právě proběhlý letošní ročník bájné Tour. Pro mě to je okořeněno tím, že jsem se jak známo pokusil na konci června sepsat soukromou veštbu, jak Tour dopadne. Podívejme se tedy, co jsem věštil: „Armstrong letos pošesté vyhraje, a to poměrně s přehledem, i když do žlutého půjde relativně pozdě“. S přiměřenou dávkou samolibosti mohu prohlásit, že jsem se v této věštbě docela trefil. Hnidopich by řekl, že ve výše uvedené věštbě je relativní slovní spojení „vyhraje poměrně s přehledem“, neboť velikán Lance letos na první pohled konkurenci prostě a jednoduše převálcoval.

Skutečně si stojím za tím slovem „poměrně“. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale Lance prostě není už to, co býval. I on přirozeně stárne a koneckonců sám tvrdí, že „bossem Tour“ byl v letech (tuším) 2000 a 2001, nikoli teď. Je to pravda, ta tam jsou Armstrongova neuvěřitelná sóla, kdy se prostě ve stoupání zvednul, odfrčel a najel behem chvilky neuvěřitelné množství času. To letos už prostě neplatí a ani nejde. Ani jednou se Armstrongovi nepodařilo odjet samotnému a vyhrát osamoceným stylem z minulých ročníků. Konkurence se srovnává, Ivan Basso ve stoupáních vydržel s Armstrongem vždy, Jan Ullrich s Klodim téměř vždy.

Ach ta česká cykložurnalistika Před tím, než si zkusíme říci, proč vlastně Lance letos vyhrál a proč „poměrně“ s přehledem, nedá mi to si obligátně nepostěžovat na naši cyklistickou žurnalistiku. Tour bylo věnováno minimálně prostoru (na rozdíl od přestupů fotbalistů z klubu A do klubu B do úrovně vesnické ligy ;), přičemž tentokrát mne zklamal i můj jinak oblíbený Kamil Hofman, který obvykle zachraňuje českou cykložurnalistiku (mám na mysli žurnalistiku týkající se profipeletonu) vcelku fundovanými články ve Velu. Hofman tentokrát napsal před Tour vcelku povrchní analýzu okořeněnou graficky hezky zalomeným sloupkem s názvem „Deset důvodů, proč Armstrong nevyhraje pošesté Tour“. Nejde o to, že se autor netrefil. Jde o to, že se dal strhnout k velmi povrchnímu článku na módní téma a oněch deset důvodů mne přišlo jako ušitých (vygenerovaných) pro bulvár. Škoda. Aby bylo jasno, neprskám proto, že sympatizuji s Armstrongem, ale proto, že absolutně mimózních komentářů je až až a Kamil Hofman má prostě na víc.

Korunu všemu nasadila Česká televize večerní čtvrthodinkou se shrnutím etapy vždy za příslušný den. Opět nejde o uvedení pořadu samotného, to je mimořádně chvályhodné, ale o způsob komentování. Pořad jsem si pustil jednou a komentář redaktora (tuším komentuje mimo jiné autokros, či co) v rovinaté etapě rozebírajícího co peloton dělá týmu U.S. Postal „naschvál“ (byl úplně mimo, nevím, kde na to přišel) mne natolik rozložil, že jsem raději zůstal u video nahrávek z Eurosportu. Mimochodem, asi jsem nebyl sám, komu se komentář nelíbil, neboť např. poslední pořad v neděli už komentoval jiný redaktor a musím uznat, že to bylo vcelku fajn. Na rozdíl od České televize naopak potěšil Český Rozhlas, který na Tour vyslal svého redaktora a během jeho pravidelných vstupů se běžný posluchač mohl dovědět, ce se na Tour děje. Záslužná to osvětová činnost. Překvapivě asi nejlepší článek týkající se Tour (o Johanu Bruyneelovi) pak vyšel v dnešních Hospodářských novinách, ale je třeba poznamenat, že byl převzatý z partnerského deníku Wall Street Journal a že ho napsala Sally Jenkins (spoluautorka Armstrongových knížek).

Proč božský Lance vyhrál Proč Armstrong tedy vlastně Armstrong vyhrál? Koneckonců jsem to psal ve své veštbě, kde jsem vycházel z toho, že loňská Tour byla pro Armstronga kritická a vyhrál ji vlastně jen se štěstím. Jeho neúspěchy před Tour, jako třeba až čtvrté místo na červnovém Dauphine Libere se daly interpretovat buď jako slabost, což činila většina veřejnosti, anebo naopak jako ladění formy před Tour a zejména před jejím kritickým posledním týdnem. V tu chvíli zcela jistě nikdo nevěděl, kde je pravda, a to včetně Armstronga samého, neboť i ten měl jistě své vlastní pochybnosti.

Lance Armstrong je muž s obrovským talentem a přirozenými vlohami, nicméně to samo o sobě jistě nestačí, k letošnímu vítězství by to nestačilo určitě. Vše je však několikanásobně umocněno následujícími faktory.

Až neuvěřitelná důslednost v přípravě. Armstrong podřizuje Tour všechno, svůj trénink, životosprávu a vlastně celý svůj život. Když ho budete hledat na podzim, bude se připravovat na Tour, a to jak fyzicky, tak psychicky.

Vynikající tým. Přiznejme si, základními architekty U.S.Postal jsou dva muži, tvořící ideální kombinaci â Johan Bruyneel a Armstrong samotný. Výkon týmu na Tour je impozantní a je skutečně zaměřen na práci pro jednoho jediného leadera. Na druhou stranu, pokud se podíváte na jednotlivé členy týmu, najdete mezi nimi špičkové jezdce, nikoli otroky. Osobně se domnívám, že dobrá polovina členů letošního U.S.Postalu by mohla plnit roli leadera nebo jednoho z leaderů jiných týmů. To, co viditelně předváděli Hincapie, Azevedo (celkově nakonec pátý!) nebo Landis v kopcích, bylo k neuvěření. Ostatní členové týmu možná nebyli třeba tolik vidět v záběru televizních kamer, ale každý jednotlivec je prostě špičkový závodník ve výtečně naladěné formě. Naprosto markantně vidět v poslední sobotní časovce v Besanconu, kdy se pět členů týmu USPS vešlo do první jedenáctky (!)

Armstrongova duše bojovníka. Armstrong by nemohl vítězit, kdyby nebyl bojovníkem od narození. Letos to bylo vidět asi zatím nejvíce. On má prostě z toho závodění radost vskutku živočišnou. Narodil se již jako lovec trofejí, pach âsoupeřovy krveâ mu dává neuvěřitelnou energii. To se prostě natrénovat nedá.

Z Armstronga „vyrostl“ prvotřídní businessman, stratég a současně taktik. Na první pohled to třeba nemá s vítěztvím na Tour co dělat, ale schopnost obchodní kalkulace, taktiky a hlavně plánování přenáší do cyklistiky. Jeho taktika v některých etapách by mohla vejít do učebnic.

Dokonale se učí z předchozích chyb. Pamatujete si loňskou Tour? Armstrongovy chyby by se daly krásně vyjmenovat. Pokud se podíváte na letošní Tour, žádná z těchto chyb již opakována nebyla…

Zkráka a dobře, skutečně si stojím za tím, že Armstrong letos nevyhrál „K.O.“ jako v třeba letech 2000 nebo 2001, ale pouze jaksi „na body“. Prostě ani jeden z jeho soupeřů nemá výše uvedený seznam kompletní.

Podívejme se na některé jiné původní favority… Ve své věštbě jsem zmínil některé jiné favority, na které jsem stanovil i své „soukromé kursy“. Podívejme se tedy na ně.

Andreas Kloden, celkově druhý. Hned jsme u mého prvního výbuchu. Klodiho jsem ve svém výčtu favoritů nejmenoval. Jednak jsem na něj nějak (stejně jako většina komentátorů ;) pozapomněl, jednak jsem k tomu měl důvod. Klodi měl ve své kariéře docela nepřijemné výkyvy a nikdo od něj nečekal, že by mohl (ač je mistrem Německa) v grand tour zajet pódium. Milé to překvapení a osobně držím palce, aby mu to vydrželo.

Tyler Hamilton (můj původní kurs 1,9). K tomu nemám moc co říci. Po pádu v jedné z úvodních etap měl Hamilton bolesti zad, které neustoupily ani v Pyrenejích, což vedlo k Tylerovu odstoupení. Nelze jej podezřívat z toho, že by byl fňukna, jeho neuvěřitelný práh rezistence vůči bolesti je dostatečně znám.

Jan Ullrich (můj původní kurs 1:2). Jel slušně, ale nevyhnul se slabým dnům, které přišly v Pyrenejích a kde ztratil zhruba sedm minut. Vzhledem k tomu, že ani Kloden ani Basso, kteří Pyrenejemi projeli v pořádku, posléze nedělali větší chyby, nestačilo to na více než na čtvrté místo celkově bez etapového vítězství (dvě druhá místa v časovkách ukázala, že Ullrich je velmi dobrý). Chce se mi říci jeden vcelku kontroverzní názor. Jan prostě již léta hřeší na svůj obrovský talent a vždy se spoléhal na to, že přes nedostatečnou zimní přípravu a dost velké zvýšení váhy si vždy rychle vybudoval formu do Tour, zhubl a zle dotíral na Armstronga. Loňský rok jako by mu dával za pravdu. Jenže â i Ullrich stárne a jeho organismus mu třeba tolik takové výkyvy netoleruje… kdo ví. Pokud se z toho nepoučí (a řekl bych, že má opravdu poslední šanci), zůstane v dějinách vždy druhým mužem.

Iban Mayo a Roberto Heras (oba 1:4). Oba shořeli jak papír a byli absolutně bez formy, což vedlo posléze k jejich odstoupení. Proč, to mi není známo. U Maya tuším â tam forma zjevně přišla příliš brzo a paradoxně jeho drtivé vítězství v Dauphine Libere včetně rozebírané časovky na Mount Ventoux bylo polibkem smrti… Roberto Heras jel jak mátoha, kdoví proč a viditelnost jeho a Saizova týmu Liberty Seguros na Tour byla téměř nulová… Proč, to opravdu nevím. Mohu se jen domnívat, že roli sehrála Robertova tradičně slabší psychika a ne každý je dokonale kompatibilní se způsobem Saizovy přípravy, byť si ji Roberto před Tour velmi pochvaloval…

Ivana Bassa jsem jmenoval mezi možnými adepty a měl jsem trochu pochybnosti, protože Basso se od svého zisku bílého trikotu trochu hledal a nenaplňoval očekávání budoucího vítěze Tour. Letos bylo vše zapomenuto a Ivan Basso byl jediný, kdo byl schopen jezdit s Armstrongem po všech kopcích a porazit ho v závěru jedné z etap. Myslím, že přestup k Bjarne Riisovi do CSC mu zjevně prospěl (mimochodem, Johan Bruyneel dobře věděl, proč ho tahal do USPS… ;) a dle mého je právě on budoucím šampionem Tour. Ne proto, že má obrovský talent (ten má více jezdců) ale protože má na to hlavu! ;)

Richard Virenque. Sice nevyhrál, ale jeho jméno spojené s neuvěřitelnou bojovností je třeba zmínit. Richardovi se podařilo též vytvořit historický rekord – po sedmé se mu podařilo získat „Polka Dot Jersey“, neboli puntíkatý trikot nejlepšího vrchaře…

Takže tolik ke shrnutí letošní Tour a mé veštby. Pokud opět srdnatě přemůžu vlastní lenost, možná se ještě vrátím s trošku obecnějším komentářem na témata související s letošní Tour de France. -sam-