Když jsem loni na podzim napsal zhodnocení Vuelty, vůbec jsem netušil, zda-li to vůbec bude někdo číst. Povzbuzen ohlasem, dopouštím se další drzosti, a tou je komentář před právě začínající matkou všech bitev, neboli Tour de France. Připomínám, že nejsem sportovní novinář, takže mne prosím pro mé názory, předpovědi a komentáře nekamenujte. Pokud se Tour odehraje úplně jinak než zkusím předpovědět níže, pak mi to prosím nemějte též za zlé.Letošní Tour není zcela obvyklá. Zavádí několik novinek, například to, že se letos jede ne úplně tradičně proti směru hodinových ručiček. Další novinka, která mne napadá, je omezení maximální možné ztráty v časovce družstev na 2:30, což do jisté míry znevýhodňuje některé favority, mezi kterými je bezpochyby i Armstrong. Slabší týmy totiž mohou jet poměrně v klidu bez rizika gigantické ztráty.

Pokud už se dotýkáme jména mistra Armstonga samotného, je třeba zmínit tu skutečnost, že letošní trasa Tour de France mu zrovna na míru šita není, ba právě naopak. Peloton se bude poměrně dlouho mrcasit v rovinatých etapách v Belgii (letos se startuje v Lutychu) a ve Francii, než závodníci dorazí nikoli do Alp, ale tentokrát netradičně do Pyrenejí. Zatřást s celkovou klasifikací může reálně až dvanáctá a obzvláště těžká třináctá etapa do Plateau de Beille, která má přes dvěstě kilometrů, ze kterých je 80km stoupání. Po odpočinkovém dnu v Nimes pak následuje přesun do Alp a začne vskutku pekelný poslední týden a Tour se bezpochyby rozhodne až právě tam. Kromě obvyklých velmi těžkých horských etap čeká na zcela jistě již prořídlý peloton horská časovka na Alpe d’Huez a před příjezdem do Paříže pak ještě poslední dlouhá (60km) a ne příliš rovinatá časovka v Besanconu. Tady se teprve ukáže, kdo se stane králem letošní Tour.

Slíbil jsem trochu věštění, tedy pojďme na něj. Podle mého názoru mohou na celkové vítězství pomýšlet Lance Armstrong, Iban Mayo, Jan Ullrich, Tyler Hamilton, Roberto Heras plus možná někdo další, ne zcela očekávaný, u koho se objeví forma jako hrom společně s pořádnou dávkou štěstí. Mezi takové adepty bych možná počítal například Gilberta Simoniho (ne příliš úspěšné Giro ho mohlo jednak namotivovat, jednak mohl ještě chytit formu), Isidro Nozala (loni druhý na Vueltě, potenciál bezpochyby má, věk a zkušenost zatím nikoli), Aitora Gonzalese, případně možná Ivana Basso, Oscara Sevillu, nebo Santiaga Botera. V případě Aitora Gonzalese a Santiaga Botera sázím na to, že se jim loňská sezóna nepovedla a mohou se vrátit docela silní (i když dosavadní výsledky to neukazují jednoznačně).

Podívejme se tedy trochu na klíčové adepty na vítězství.

Lance Armstrong. Bojuje o rekord, šesté vítěství na Tour v řadě (již se o to pokušel pětinásobný vítěz Indurain, který vyhrál své Tour v řadě po sobě, ale u šesté se mu to již nepovedlo…), nicméně proti němu hovoří několik skutečností. Za prvé, Tour není stavěna pro něj, bude se rozhodovat až v posledním týdnu a to pro nervy žádného šampiona není zrovna ideální. Za druhé, limit ztráty 2:30 v týmové časovce omezí potenciální ztráty favoritů ze slabších týmů. Za třetí, časovka na Alpe d´Huez vyhovuje o něco málo lépe Armstrongovým rivalům. Jak je dostatečně známo, v poslední přípravě na Tour – Dauphine Libere – a její časovce na Mount Ventoux– dostal Lance nakládačku jak od Ibana Maya, tak od Tylera Hamiltona. Armstrongova závodní vystoupení před Tour byla obecně slušná, nikoli však skvělá. Za čtvrté, mediální tlak na Armstronga už je tak obrovský, že by snad pohnul i s párem volů… a Armstrong je přece jen člověk. … a začíná mít svůj věk.

Na druhou stranu, Lance nedělá chyby a pokud ano, tak se z nich velice rychle umí poučit. Když si uvědomíme, kolik chyb a nešťastných náhod nakumuloval minulý rok a přesto vyhrál, dává to obrázek o reálné síle. Letos se nepotýká s osobními problémy, zatím je v pořádku zdravotně, nepotkaly ho na rozdíl od loňska žádné drsné pády. Nezáří, ale není jediný důkaz, že by mu něco vážně nešlo. Jestliže v Tour půjde o poslední týden, pak je třeba, aby forma kulminovala právě onen poslední týden… a k tomu zjevně Armstrong míří. Navíc, má výborný a ověřený tým s geniálním šéfem a lišákem Johanem Bruyneelem.

Podle mého názoru totiž Brunyeel, Armstrong a Carmichael (Armstrongův kouč) rozehráli již po několikáté neuvěřitelné a mazané divadlo. Armstrong nemusel v Dauphine jet na plno a komentáře oné povedené trojice v tisku mi přijdou poněkud lišácké. Dle mého se Armstrong na Tour vrátí silnější než kdykoli předtím. Uvidíme, zda-li to bude stačit. Koneckonců, stačí, aby měl trochu smůly, konkurenti trochu štěstí a prostě nevyhraje. Můj kamarád Robert správně říká, že „na Tour se stačí jednou ráno špatně vysr… a Tour je řiti…“. Můj soukromý kurs na Armstronga je 1:1,4.

Jan Ullrich, odvěký to Armstrongův rival. Vždy byl sražen na kolena (kromě jednoho zranění šlo vždy o vlastní mladickou blbost), aby se vrátil velmi, velmi silný. Jan Ullrich je obrovský přírodní talent, bezpochyby větší než Armstrong a má potenciál Tour podruhé vyhrát (poprvé vyhrál jako mladík v době Armstrongovy nemoci). V jeho prospěch hovoří kulminace Tour v posledním týdnu, protože o Ullrichovi je známo, že i on se s průběhem závodu zlepšuje. Časovka na Alpe d´Huez mu vyhovuje minimálně stějně dobře jako Armstrongovi, poslední šedesátikilometrová časovka v Besanconu je pak pro něj velice výhodná. Na druhou stranu, nemyslím si, že T-Mobile by byl tak sehraný tým jako USPS a navíc bude citelně chybět zraněný Alexandre Vinokourov, který by sám o sobě byl seriózním kandidátem na umístění mezi prvními třemi, ne-li na stupni nejvyšším. Ullrich měl navíc dost pomalý start do sezóny a někteří novináři ho odepisovali již v březnu a dubnu, kdy bylo opět vidět jak nabral váhu a neuvisel ani balík v některých jarních závodech. Nicméně se dramaticky zlepšuje a jeho poslední vítězství na Tour of Switzerland ledacos naznačuje. Já osobně si myslím, že tato „pozdnější forma“ může být Ullrichovou velkou výhodou, zejména pokud bude kulminovat v posledním červencovém týdnu. Nicméně není možné zapomenout na fakt, že Ullrich dost často dělá taktické chyby. Uvidíme. Můj soukromý kurs na Ullricha je 1:2.

Tyler Hamilton, bývalý Armstrongův kolega a současný kamarád. Podle mého poněkud podceňovaný chlapík. Kdoví co by se stalo, kdyby nejel loňskou Tour se zlomenou klíční kostí. Hamilton nemá strašně silné stránky (kromě naprosto neuvěřitelné bojovnosti a skromnosti), ale nemá také žádné slabé stránky. Je to typický tzv. all-rounder, tzn. ideální typ pro grand tours jako je Giro, Tour a Vuelta. Jeho tým Phonak se zdá být též silný a organizovaný, byť stále ještě nezkušený, kromě Hamiltona v čele se superdomestikem Oscarem Sevillou. Podle mého je Hamilton obrovským černým koněm závodu, je motivovaný, velmi zkušený, téměř nedělá chyby a v případě Armstrongových potíží to může být právě on, kdo jej sesadí z trůnu. Možná vás překvapím, ale na jeho vítězství dávám 1:1,9…, t.j. o chloupek víc než na Ullricha.

Iban Mayo z týmu Euskatel bývá též v poslední době zmiňován jako možný kandidát na vítězství. Mayo je vynikající vrchař (s Roberto Herasem asi vůbec nejlepší), dokáže i samému Armstrongovi značně naložit, což ukázal zhruba před měsícem v časovce na Mount Ventoux. Na druhou stranu ale neumí zajet standardní časovku a přiznejme si, že kdyby před závěrečnou časovkou v Besanconu vedl Tour, tak by to skutečně muselo být o dost, neboť tam ho budou Armstrong s Ullrichem doslova válcovat… Navíc Mayův tým Euskatel dost často dělá chyby a jeden člověk z týmu měl při poslední kontrole zvýšenou hladinu hematokritu, takže Euskatel patrně pojede jen v osmi. Na vítězství Ibana Maya dávám 1:4.

Roberto Heras, bývalý Armstongův superdomestik, dvojnásobný vítěz Vuelty. Charakteristika se dá prakticky okopírovat od předchozího Ibana Maya. Skvělý vrchař, horší časovkář (ale zlepšuje se). Jeho nový tým Liberty Seguros je veden legendárním a zkušeným Manolo Seizem, což dává Herasovi jistotu dobrého zázemí. Herasova slabina je ta, že mívá v každé velké Tour své slabé dny, což je v případě Tour de France K.O. záležitost… Na Robertovo vítězství dávám stejně jako na Ibana Maya, t.j. 1:4.

Musí někdo z výše uvedených hochů vyhrát? Pochopitelně, nemusí. Nicméně můj tip, že vyhraje někdo jiný, je 1:5. Kromě již zmíněných Aitora Gonzalese, Botera, Sevilly, Bassa, Simoniho a Nozala jsou i jiní jezdci stojící za pozornost. (Byť třeba zrovna ne jako adepti na celkové vítězství.)

Například Richard Veliký Virenque bude usilovat o ojedinělý rekord v podobě možného již sedmého puntíkatého trikotu nejlepšího vrchaře. Stuart O´Grady z Cofidisu se zdá být v sakra dobré formě. Michele Scarponi, vítěz letošního Závodu míru, může též ukázat ostří svých mladých zubů. Dario Cioni z Fassa Bortolo ukazuje v kopcích skvělou formu z Gira, uvidíme, zda-li mu vydržela. Bojovník Paolo Bettini se bude jistě ucházet o nějaké etapové vítězství. Bradley McGee ukazál v předchozích závodech značně stoupající výkonnost. Mladý Sylvain Chavanel by mohl ukázat, že do něj vkládané naděje nejsou vkládány marně… a tak dále. Tour je prostě závod, kde se potkávají ti nejlepší z nejlepších a vytváří třídu pro sebe sama.

Bezpochyby zajímavý bude i souboj sprinterských velikánů. Kromě aktuálně excelujícího Alessandro Petacchiho se Tour účastní i legendární dvojka Mario Cipollini a Erik Zabel, přičemž formu by mohl nalézt i Robbie McEwen, který na Giru na Petacchiho prostě vůbec neměl, ale Tour není Giro…

Letošní Tour bude zajímavá, o tom asi není pochyb. Já jsem sliboval věštbu, tedy zde je: Armstrong letos pošesté vyhraje, a to poměrně s přehledem, i když do žlutého půjde relativně pozdě. ;) Pokud vše dopadne jinak a vy se mi budete chechtat, tak se automaticky stáváte dobrovolným přispěvatelem Bakov Devils a příště vymámím věštbu z vás… :)) Přeji nádherný Tour červenec! –sam-